|
|
Zkušenosti žen s prenatální ztrátou v prvním trimestru těhotenství
Lišková, Tereza ; Presslerová, Pavla (oponent)
Cílem rigorózní práce bylo popsat a analyzovat zkušenosti žen s prenatální ztrátou v prvním trimestru těhotenství. Data pro empirickou část kvalitativního designu byla získána prostřednictvím elektronického dokumentu, ve kterém informantky písemně odpovídaly na otevřené otázky. Výzkumný soubor tvořilo 17 informantek, které zažily spontánní potrat v prvním trimestru ve svém chtěném těhotenství a zároveň ještě neměly žádné děti. Získaná data byla analyzována kvalitativními metodami a zkušenosti žen byly popsány a interpretovány pomocí zakotvené teorie. Byly prozkoumány zkušenosti žen v několika oblastech: prožívání potratu, ztráta a truchlení, potřeby, sdílení, reakce sociálního okolí, protektivní faktory a zvládání prenatální ztráty. V prožívání žen po spontánním potratu se objevoval především šok, smutek, strach, hněv, pocity viny a selhání. Mnoho žen prožívalo spontánní potrat jako smrt svého dítěte a truchlilo pro něj. Ženy potřebovaly, aby k nim blízcí lidé i zdravotníci přistupovali s empatií a respektem k jejich prožívání a vnímání jejich zkušenosti. Jako negativní vnímaly především reakce a rady bagatelizující význam jejich ztráty. Možnost sdílet svou zkušenost s širším okolím byla pro některé ženy velice důležitá, jiné ženy sdílely svou zkušenost pouze s partnerem nebo nejbližší rodinou....
|
|
|
Sociální vyloučení pozůstalých rodičů
KUCSAROVÁ, Šárka
Bakalářská práce se zabývá tématem sociálního vyloučení pozůstalým rodičů. Hlavním cílem byla identifikace příčin dobrovolné izolace až sociálního vyloučení pozůstalých rodičů. Dílčím cílem pak zmapování specifik komunikace mezi pozůstalými rodiči a jejich okolí v prvním roce po úmrtí dítěte, a to z pohledu pozůstalých rodičů. Práce je rozdělena teoretickou a praktickou část. Teoretická část se věnuje prostudování dostupné literatury s tématikou smrti, truchlení a sociálního vyloučení se zaměřením na pozůstalé rodiče. Praktická část mapuje rozdíly v komunikaci pozůstalých rodičů s jejich okolím v období po ztrátě dítěte, a zjišťuje, jaké reakce okolí měly pozitivní a naopak negativní vliv na styl komunikace pozůstalého rodiče. V neposlední řadě zkoumá vliv reakcí okolí na ztrátu dítěte pozůstalého rodiče z hlediska sociálního vnímání. K dosažení cíle byla zvolena kvalitativní výzkumná strategie založená na polostrukturovaných rozhovorech. Práce přináší sondu do způsobu komunikace mezi pozůstalými rodiči a jejich okolím a do změn, kterými tato komunikace prochází v průběhu prvního roku po úmrtí dítěte. Přínosem práce jsou informace zachycující postoj sociálního okolí k pozůstalým rodičů, příčiny tohoto přístupu a jeho dopad na pozůstalé rodiče. Práce odhaluje prostor pro vzdělávání společnosti v oblasti komunikace s pozůstalými rodiči a zároveň upozorňuje na šedou zónu péče o truchlící rodiče v rámci sociální politiky.
|
|
|
Vztah mezi svépomocnou a odbornou pomocí na příkladu spolku Plzeňská zastávka
FENCLOVÁ, Ivana
Tématem práce je vztah mezi svépomocnou a odbornou pomocí na příkladu spolku Plzeňská zastávka a jejím cílem je reflexe tohoto vztahu. Jedná se o zhodnocení, jakým způsobem uvedené spojení funguje, jak se obě formy pomoci doplňují, případně jaké má tato forma pomoci limity a omezení. Teoretická část je zaměřená na vymezení důležitých souvisejících pojmů a skutečností pomocí odborné literatury. Jsou zde popsány jednotlivé formy pomoci pozůstalým. Samostatná kapitola je věnována vzniku, vývoji a současnosti spolku Plzeňská zastávka. Na teoretickou část navazuje výzkum, jehož cílem je zjištění, jak funguje spojení svépomocné a odborné pomoci v rámci spolku Plzeňská zastávka. Výzkumnou metodou je kvalitativní výzkum ve formě polo-strukturovaného rozhovoru.
|
|
|
Vyrovnávání se s úmrtím u seniorů
DĚDOVÁ, Marta
Práce se zabývá tématem seniorů a jejich vyrovnáváním se s úmrtím někoho blízkého. V teoretické části se nejprve zabývám vývojovým obdobím stáří, jeho projevy, potřebami, rolemi a kvalitou života. Dále popisuji truchlení a jeho vymezení, projevy, průběh, se kterým jsou spojeny fáze a úkoly truchlení. Také zde uvádím jeho formy, nekomplikované a komplikované truchlení, faktory, které je ovlivňují a reakce, které v jejich případech mohou nastat. Následně na to stáří s truchlením propojuji a uvádím rysy, které se zde projevují. Na závěr teoretické části zmiňuji poradenství pro pozůstalé. V praktické části uvádím výzkum, který porovnává poznatky z teoretické části s jeho výsledky. Výzkum je proveden pomocí narativní analýzy, jejíž metodikou je rozhovor s respondentkou, které před dvěma lety zemřel otec a je zde zaznamenán průběh jejího truchlení. Závěrem této části a celé práce je, že na základě výzkumu se teoretické poznatky s výsledky výzkumu shodují pouze částečně.
|
|
|
Zkušenosti žen se spontánním potratem v prvním trimestru těhotenství
Lišková, Tereza ; Presslerová, Pavla (vedoucí práce) ; Dymešová, Gabriela (oponent)
Cílem diplomové práce bylo zmapovat zkušenosti žen se spontánním potratem v prvním trimestru těhotenství. Data pro empirickou část kvalitativního designu byla získána prostřednictvím elektronického dokumentu, ve kterém informantky písemně odpovídaly na otevřené otázky. Výzkumný soubor tvořilo 17 informantek, které zažily spontánní potrat v prvním trimestru ve svém chtěném těhotenství a zároveň ještě neměly žádné děti. Získaná data byla analyzována kvalitativními metodami a zkušenosti žen byly popsány a interpretovány pomocí zakotvené teorie. Byly prozkoumány zkušenosti žen v několika oblastech: prožívání potratu, ztráta a truchlení, potřeby, sdílení, reakce sociálního okolí a protektivní faktory. V prožívání žen po spontánním potratu se objevoval především šok, smutek, strach, hněv, pocity viny a selhání. Mnoho žen prožívalo spontánní potrat jako smrt svého dítěte a truchlilo pro něj. Ženy potřebovaly, aby k nim blízcí lidé i zdravotníci přistupovali s empatií a respektem k jejich prožívání a vnímání jejich zkušenosti. Jako negativní vnímaly především reakce a rady bagatelizující význam jejich ztráty. Možnost sdílet svou zkušenost s širším okolím byla pro některé ženy velice důležitá, jiné ženy sdílely svou zkušenost pouze s partnerem nebo nejbližší rodinou. Ženy vnímaly, že je téma spontánních...
|
|
|
Ověření využitelnosti nástroje hodnocení potřeb při úmrtí a ztrátě
Kardaus, Miroslav ; Šiška, Jan (vedoucí práce) ; Mlčková, Marie (oponent)
V této studii ověřujeme použitelnost nástroje Bereavement Needs Assessment Tool (BNAT) pro cílovou skupinu lidí s těžkým, kombinovaným postižením a s autismem v zařízení sociálních služeb pobytového charakteru a následně nástroj připomínkujeme. Výzkum proběhl prostřednictvím rozhovorů s pracovníky v přímé péči a na základě výsledků kvalitativní analýzy rozhovorů jsme připomínkovali nástroj BNAT a navrhli úpravy vedoucí k použitelnosti v podmínkách zařízení pobytového charakteru s ohledem na cílovou skupinu. Přínos studie tkví v ověření praktičnosti nástroje pomáhajícího zmapovat potřeby uživatelů v okamžiku ztráty. Význam má především pro pracovníky, kteří provází člověka s mentálním postižením ztrátou blízké osoby.
|
|
|
Fenomén smrti a proces truchlení v kontextu mentálního postižení: Projekt podpůrné skupiny
Janyšková, Kristýna ; Šiška, Jan (vedoucí práce) ; Franiok, Petr (oponent) ; Hádková, Kateřina (oponent)
Předkládaná disertační práce se zabývá truchlením osob s mentálním postižením, které ve svém životě ztratily blízkého člověka. Výzkum se zaměřuje především na ztrátu rodičů, ale zahrnuje také ztrátu jiných blízkých osob, jako např. prarodiče. Ztrátou zde máme na mysli úmrtí, ale výstupy práce mohou být využity i u ztrát jiného charakteru. Cílem práce je porozumět zármutku osob s mentálním postižením a navrhnout vhodné způsoby podpory jejich procesu truchlení, s důrazem na využití účasti na podpůrných skupinách. V rámci výzkumu jsme sestavili a zrealizovali 2 podpůrné skupiny pro truchlící osoby s mentálním postižením, délka každé činila 2 měsíce a setkávání probíhala jednou týdně. V samotném úvodu našeho bádání jsme jako pilotní ověření uskutečnili jednu podpůrnou skupinu o shodné délce. Pilotní studie byla nejprve zhodnocena a samotný návrh podpůrné skupiny podle originálního zahraničního znění byl upraven, aby lépe vyhovoval potřebám českých spoluobčanů s mentálním postižením. Po pilotním ověřování jsme výzkum obohatili o dotazníkový test vlastní konstrukce zachycující možnou změnu v procesu truchlení osob zapojených do námi realizovaných podpůrných skupin. Dotazníkový test jsme účastníkům předložili před započetím podpůrných skupin a bezprostředně po jejich skončení se záměrem zachytit vliv...
|
|
|
Development of adolescent identity in selected novels by John Green
Tomanová, Michaela ; Topolovská, Tereza (vedoucí práce) ; Chalupský, Petr (oponent)
Americký autor literatury pro mládež John Green ve svých knihách často ztvárňuje postavy, které byly zasaženy smrtí blízké osoby, zažily traumatizující událost či trpí nemocí, která je určitým způsobem omezuje. Protože adolescence je důležité a citlivé období jedince, ve kterém se poprvé plně utváří a upevňuje identita, tyto zážitky musí nutně ovlivňovat jejich způsob vnímání sebe sama. Tato diplomová práce se zabývá tím, jak si dospívající hrdinové ve dvou vybraných dílech od Johna Greena - The Fault in Our Stars (2012) a Looking For Alaska (2005) - utvářejí svou vlastní identitu a současně se vyrovnávají se smrtí a/nebo traumatem. Jako teoretický rámec analýzy slouží koncept (inter)subjektivity od literárních kritiček Robyn McCallum a Karen Coats, který se zabývá opozicí mezi jedincem a jeho okolím. Tento základ je pak doplněn o koncept psychologického vývoje od Jamese E. Marcii. Středem a podstatou stabilní dospělé identity jsou mezilidské vztahy, nutné pro úspěšné začlenění do společnosti. V případě, že chybí, je jedinec marginalizován jako riziko pro ostatní, případně umírá jako důsledek svého statusu. KLÍČOVÁ SLOVA John Green, literatura pro mládež, adolescence, dospívání, identita, Other, smrt, zármutek, smrtelná nemoc, The Fault in Our Stars, Looking for Alaska
|
|
|
Umělecké formy inspirující k etickému vyrovnání se s traumatem úmrtí dítěte
HENKENOVÁ, Stanislava
Bakalářská práce úvodem popisuje, zda má umění a umělecká forma či prožitek přínos pro lepší zpracování takto zdrcujícího traumatu. Bylo důležité upozornit, jak markantní rozdíly a propad je mezi naší moderní společností a historií, která smrt vnímala odlišně, můžeme říci jako součást života, ale běh času a expanze konzumního způsobu života nám vnímání smrti nastavily jako děsivou část, která nás v životě potká. Dnešní doba se od tematiky úmrtí odvrací stranou, protože dnešek odmítá přípustnost této myšlenky. Společnost je naprosto odcizena tematice smrti a je-li s ní konfrontována, je její reakcí převážně negativní chování a nepochopení. Proto práce obsahuje shrnutý pohled na smrt dospělého člověka a dítěte. Další zajímavostí o kterou je práce doplněna je jak smrt a toto trauma vnímá černošská kultura, která je naprosto odlišná od té naší. Na stáži v Jihoafrické republice jsem se zajímala o jejich tradice a rituály, které během času zármutku provádějí, také jaké pocity traumatizovanou rodinou provází, jak se k rodině staví společnost. Z tohoto důvodu mě dále zajímalo, jaký vliv na postoj k smrti mají víra, kultura a výchova. A jakou roli v této situaci může zaujmout sociální pracovník a jaké možnosti jsou pro takto zasažené rodiny v naší společnosti dostupné.
|
|
|
Role spirituality v zármutku a truchlení pohledem poradců pro pozůstalé
Dohnalová, Zdeňka ; Opatrný, Aleš (vedoucí práce) ; Bartůšková, Ludmila (oponent)
Role spirituality v zármutku a truchlení pohledem poradců pro pozůstalé Anotace Cílem diplomové práce je hledání odpovědi na otázku: "Jakou roli hraje spiritualita pozůstalých klientů v zármutku a truchlení očima profesionálních poradců pro pozůstalé?" Text je rozdělen na část teoretickou, metodologickou a analytickou. V teoretické části autorka konceptualizuje základní pojmy z hlavní výzkumné otázky a uvádí čtenáře do kontextuálních souvislostí. Metodická část odkrývá metodické zázemí výzkumu, který byl realizován kvalitativní výzkumnou strategií prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů s vybranými poradci pro pozůstalé. V analytické části jsou prezentovány výsledky výzkumu, které diplomantka komparuje s teoretickými kořeny. Účastníci výzkumu považují oblast spirituality za faktor, který pozitivním způsobem vstupuje do života pozůstalých, usnadňuje jejich zármutek a truchlení. Spiritualita však může z jejich pohledu také situaci po úmrtí blízkého komplikovat, popř. působit ambivalentně. Klíčová slova smrt, spiritualita, truchlení, poradenství pro pozůstalé, doprovázení
|
host ::
RSS.